Když jsem byla u kamarádky na návštěvě, tak jsem si všimla, že má na zahradě nějaké velmi zajímavé vázy. Byly to hodně velké vázy a taky vypadaly, že jsou velmi objemné a bytelné. A musela jsem jít blíže, abych se na ně podívala a zjistila jsem, že ty vázy jsou betonové. Betonové vázy byly hlavně výhodné v tom, že jsou těžké, takže je vůbec nepřevrátí žádný vítr. A já s tímhle právě mám opravdu špatné zkušenosti, protože jsem kdysi koupila babičce a dědovi na zahradu krásné vázy. Nebyly sice z betonu, ale byly to takové kameninové vázy. Mně se to strašně moc líbilo.

Tak jsem neodolala a musela jsem dvě takové vázy koupit. Protože ke mně domů by se už vůbec nevešly. Já mám totiž moc ráda vázy, a to v různých velikostech a taky materiálech. Takže ke mně už se vázy opravdu vůbec nevejdou. Takže jsem tyto vázy dala babičce a dědovi, kteří měli velkou radost. Jenomže potom přišel silný vítr a déšť. Samozřejmě, že ty jejich nové vázy vítr shodil a rozbily se. Opravdu je to mrzelo a mě taky, protože za obě vázy jsem dala skoro čtyři tisíce korun. Takže nebyly levné.

Ale nedalo se nic dělat. A tak jsme přemýšleli o něčem jiném. A soused nám právě doporučil taky ty zmíněné betonové vázy. Myslím si, že by se tyto betonové vázy taky hodily na hřbitovy. Protože můj strejda je tam takhle dával vždycky, akorát v malé velikosti. Navíc se ještě strejda divil, že jsme na tento nápad nepřišli dřív. Že prý on betonové vázy využívá opravdu často, protože jsou těžké a využívá je taky někdy jako těžítko. Hm, nikdy by mě to nenapadlo, ale víte, jak to je. Člověk se učí celý život. A já jsem ráda, když se dozvím něco nového. A betonové vázy ocení hlavně ten, který se o takové a podobné předměty zajímá, protože tyto vázy jsou velmi specifické. A já jsem se už taky stala fanynkou betonových váz Aspontohle.